NA ČOKOLÁDĚ NENÍ NIC ŠPATNÉHO


Kakaové placky a nápoje vyráběli už Aztékové a Mayové. Vládce Aztéků ho pil ze zlatých pohárů se zlatou lžičkou.
 Obyvatelé střední Ameriky vyráběli čokoládu už před příchodem Evropanů. Podávala se našlehaná do lahodné pěny a dochucovala se vanilkou a kořením.
Do Evropy ji přivezli Španělé v 16. století, včetně kakaovníků, které se začaly pěstovat v Indii. Později se začala vyrábět i tuhá čokoláda.
mix čokolád.jpg
Neslazená čokoláda: Používá se jako základ koláčků, cukroví apod. Je známá jako čokoláda na vaření.
Hořká čokoláda: Je bez mléka jako přísady a evropské normy vyžadují minimálně 35% kakaové sušiny.
Bublinková čokoláda: Při výrobě se do směsi vhání vzduch a chladí se v prostředí se sníženým tlakem.
Mléčná čokoláda: Obsahuje kondenzované, či sušené mléko. Podle evropských norem musí obsahovat minimálně 25% kakaové sušiny.
Couverture: Obsahuje mnoho kakaového másla nejvyšší kvality. Tento druh je prodáván v gurmánských a specializovaných prodejnách-Lindt, Coco Barry, Esprit des Alpes a Valhrona. Obsahují vysoké procento čokoládového moku-někdy víc než 70%.
čokoláda v zubech.jpg
Bílá čokoláda: Obsahuje kakaové máslo, sladidlo a sušené mléko.
Aby si člověk nekoupil nějakou náhražku, je docela detektivní práce. Výrobků nazývajících se čokoládou je hodně, ale abychom si „nepochutnávali“ hlavně na cukru a náhražkách, nesmíme koukat na cenu, ale na složení.
Já vím, ono je lákavé sáhnout po vymazleném obalu za akční cenu, ale až doma zjistíme, že to, co se skrývá uvnitř, nejde použít ani jako poleva.
Proto raději chvíli postojíme u regálů a hledáme. My, co už potřebujeme brýle na čtení, si je nasadíme a začteme se do miniaturních písmenek, abychom se dozvěděli, co si vlastně chceme koupit.
Pokud nám nevadí si připlatit za Lindt, který nám svými velkými číslicemi hlásí svá procenta kakaové sušiny, máme vyhráno. Víme, že tady není nic ošizené.
Existuje i český výrobce, který své výrobky nešidí. Jeho hořká čokoláda obsahuje 70% sušiny, mléčná minimálně 31%.
Jsou lidé, kteří milují čokoládové pomazánky. Ta nejznámější je v mnoha zemích prodávaná jako oříškový krém. Ale například v Itálii nemůže být označována ani jako čokoládový krém, protože nesplňuje minimální koncentraci kakaové sušiny. Asi polovina kalorií pochází z cukru a tuku.
I tady je lepší zapátrat, než si dát do nákupního košíku sklenici s „profláknutým“ nápisem.
švýcarská čokoláda.jpg
Kvalitní pomazánky bývají zastrčené v regálu někde uprostřed obchodu, protože mají nenápadné obaly a nejsou známé z reklam.
Proto vybírejte pečlivě, potěšte své chuťové buňky a nedejte na řeči, že ztloustnete. Z kvalitní čokolády se to jen tak nestane. Tedy, pokud jí nebudete jíst na vagony.
Nikdy čokoládu nejezte ve spěchu, ale hezky pomalu ji nechte rozplynout na jazyku. To je teprve to pravé.
Přeji, ať vám vylepší náladu a dobrou chuť!